Od 1. ledna 2016 začaly podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) nabíhat povinnosti spojené s plněním požadavků na budovu s téměř nulovou spotřebou energie.
Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie je uvedena v § 2 odst. 1 písm. w) zákona jako „budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů.“
Dlouhodobě se vedou diskuse, jakým způsobem vykládat termín „ve značném rozsahu“ a zejména, jakým způsobem se tento termín má projevit při zpracování průkazu energetické náročnosti budovy. Vzhledem ke skutečnosti, že legislativa není jednoznačná – vyhláška sice jasně definuje požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie ve vybraných ukazatelích, ale primárně nestanovuje další požadavek na instalaci obnovitelných zdrojů v budově – probíhala rozsáhlá jednání mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu, SEI i odbornou veřejností, aby došlo k vyjasnění této problematiky. Výsledkem těchto jednání je Společné stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu, jakožto gestor zákona a Státní energetické inspekce, jako kontrolního orgánu, k problematice budov s téměř nulovou spotřebou energie, které naleznete níže.
Společné stanovisko