Klíčové rozhodnutí soudu ve věci uvedení do provozu fotovoltaické elektrárny

Státní energetická inspekce (SEI) v současné době vede přibližně 30 soudních sporů, kdy účastník řízení napadl rozhodnutí SEI o uložení pokuty. Řada těchto soudních sporů se týká roku uvedení do provozu fotovoltaických elektráren (FVE), kdy SEI dospěla k závěru, že FVE byla uvedena do provozu později, než její provozovatel deklaroval. Tyto případy se týkají zejména FVE uváděných do provozu v době tzv. „solárního boomu“, tedy mezi roky 2009 a 2010 a zejména pak mezi roky 2010 a 2011, kdy podpora „zelené“ elektřiny meziročně klesla přibližně na polovinu.

Městský soud v Praze dne 30. 11. 2016 svým rozhodnutím potvrdil závěry SEI a žalobu provozovatele FVE zamítl. Tento první soudem rozhodnutý případ se týkal solárního parku o instalovaném výkonu cca 2 MW, kdy jeho provozovatel čerpal podporu ve výši, která odpovídala roku uvedení do provozu v roce 2010. SEI však dospěla k závěru, že FVE byla uvedena do provozu až na počátku roku 2011 a nárok na podporu byl tak výrazně nižší. Podmínky pro uvádění do provozu FVE byly v tomto období stanoveny na každý rok příslušným cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Konkrétně pro rok 2010 byly tyto podmínky obsaženy v cenovém rozhodnutí ERÚ č. 4/2009. Dezinterpretací těchto podmínek docházelo v řadě případů k situacím, kdy provozovatelé FVE považovali svoji výrobnu za uvedenou do provozu již v roce 2010, ačkoliv k 31. 12. 2010 tyto výrobny fakticky provozovány nebyly.

Městský soud v Praze se přiklonil k závěrům SEI, když v rozhodnutí uvedl: „Žalovaný odvolací správní orgán zcela jednoznačně, určitě a srozumitelně vyjádřil, že aby výrobce stanovené podmínky pro přiznání podpory formou výkupních cen pro zdroj uvedený do provozu v roce 2010 splnil, bylo nezbytné, aby elektřinu nejen vyrobil, ale rovněž legálně dodal do elektrizační soustavy, přičemž dodávka musela být kvantifikovaná. Následně a na základě vyrobeného množství elektřiny bylo možné po dosazení jednotkové ceny uplatnit podporu formou daňového dokladu u smluvního provozovatele distribuční sítě. Žalobce si byl vědom toho, že do 31. 12. 2010 musí být nainstalováno měřicí zařízení provozovatele distribuční sítě, aby mohl uplatnit podporu formou výkupních cen ve výši stanovené pro rok 2010. Přestože k instalaci měřicího zařízení v roce 2010 nedošlo, uplatnil ceny roku 2010, ačkoliv podle data první měřené dodávky elektřiny do distribuční sítě měl svoji fotovoltaickou elektrárnu zařadit jako uvedenou do provozu v roce 2011. Žalovaný uzavřel, že jestliže FVE nebyla v roce 2010 k elektrizační soustavě připojena včetně osazeného měřicího zařízení, nemohla vyrobenou elektřinu do soustavy legálně dodávat, proto nelze v tomto případě přiznat účastníku řízení podporu určenou pro zdroje uvedené do provozu v roce 2010.“

„Dle našeho zjištění šlo v období solárního boomu o poměrně běžnou praxi, proto jsme rádi, že soud potvrdil naše právní posouzení podmínek uvedení výroben do provozu. Toto rozhodnutí soudu by tak mohlo mít dalekosáhlé dopady, co se výše nároků na podporu týče, pro desítky až stovky výroben v celé ČR,“ uvedl Pavel Gebauer, ústřední ředitel SEI. Proti rozhodnutí soudu lze ještě podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.